Pišingr

Před Vánocemi se v Lidlu objevily malé dortové oplatky. Jak jsem byla rozjetá s těmi sladkými přípravami, hned jsem si vzpomněla na další babiččin recept, který jsme jako děti milovaly a užívaly si ho. Pišingrův dort, to bylo ono, ojídaly jsme jednotlivé vrstvy a lízaly krém, navrchu byla čokoláda. Co si víc přát. Ona babička je vůbec na sladké, má tyhle dobrůtky ráda dodnes. Různé pišingříky, jak jim říkáme, nesmí ve skříni chybět.

Zapečená růžičková kapusta

Skvělá rychlá večeře. Navíc si můžete upravit recept podle svých preferencí. Můžete zapékat s brambory nebo těstovinami, s klobásou nebo pečeným masem, případně maso vynecháte a použijete tofu nebo tempeh, pokud preferujete vegetariánskou úpravu. Záleží na tom, co jíte a máte rádi nebo zrovna po ruce.

Světlý toustový kváskový chléb

Recept mě zaujal na internetu zde a musela jsem ho zkusit. Mladší syn tvrdošíjně odmítá jakýkoli tmavší chleba. Tak zkouším kromě pečení kváskového chleba pro nás i různé pečivo, které by konzumoval a nebyly to jen bílé kupované rohlíky (protože ty jsou přeci nejlepší). 

Tenhle toustový chleba je ovšem naprosto úžasný.

Losos s hráškovým pyré a celerovou remuládou

Opravdu výborná kombinace, tučnější maso lososa výborně chutnalo s lahodným sladkým hráškem. Remuláda dodala jídlu další, zase poněkud výraznější chuť. Navíc vám mražený hrášek v zimních dnech bodne, je šťavnatou připomínkou léta. Je škoda, že jej nepoužívám častěji, je vážně výborný.

Kynutý cop

Je to vlastně taková obdoba vánočky, tento cop je ale celkově o něco lehčí, nadýchanější a není téměř sladký. Cukr v něm sice je, ale jen málo, je i osolený, takže se dá jít i se sýrem či šunkou. Je výborný i jako toust.

Hovězí guláš se sušenými hříbky

Guláš, to je klasika, nikdy nezklame, pokud máte dobré maso, nemusíte se bát. Většinou vařím guláš, když čekám více hostů, o kterých vím, že nejsou na velké experimenty a chci, aby si pochutnali. Nebo, když se jedeme rekreovat a po dlouhé cestě bude hlad a dobré jídlo je dobré jídlo. Nebo zkrátka je chuť na guláš v různých podobách. Tento je se sušenými hříbky.

Sleďový salát

Naprostá lahůdka pro ty, kdo jsou na rybičky a všelijaké dobroty z nich. Já jsem a to tak, že velmi. Oba moji dědové byli rybáři a velcí. Jako dítě, které nebylo táborové, ale trávilo prázdniny u babiček, o tom vím své. Zejména s hradeckým dědou, který si chodíval sednout k Orlici tak zvaně koupat červy doslova kousek od naší chaty na břehu, jsem často sedávala taky. Dokázala jsem tam s ním sedět a čučet do vody dlouhé chvíle a ani jako dítěti mi to nevadilo. Koukat na vodní hladinu a pozorovat ten pomalu plynoucí vodní život.

Dýňový toustový chleba

Vynikající, vláčný chléb. Jde o variantu základního bílého toustového chleba.

Potřebujete:

•  250 ml dýňového pyré, pokud je hodně husté, použiji ¾ hrnku a doředím vodou do 250 ml. Pro tyto potřeby jen dýni nakrájím a v malém množství vody povařím, je za chvilku měkká, pak sliji a tyčovým mixérem udělám pyré. Zbytek můžete zamrazit po 250 ml. Pokud budete dělat bílý chleba, použijte místo pyré hrnek vlažné vody.
•  2 PL cukru
•  3 hrnky hladké mouky
•  ½ kostky kvasnic
•  1 ČL soli

Pyré mírně zahřejte, přidejte cukr, trochu hladké mouky a kvasnice, nechte vzejít kvásek. Pak přidejte zbytek mouky smíchaný se solí. Zadělejte těsto. Nechte 1 - 1, 5 hodiny kynout na teplém místě. Po vykynutí dejte na vál a rozválejte na tlustou placku a zaviňte jako roládu. Velikost dlouhé strany placky by měla odpovídat velikosti vaší hranaté formy. Do formy dejte pečící papír nebo vymažte. Vložte roládu a nechte přikryté kynout.

Troubu rozpalte na 220 °C. Na dno dávám plech a po rozpálení, když dám chleba do trouby, naliji do plechu vařící vodu (asi hrnek) rovnou z rychlovarné konvice. Pozor budete mít hned oblak páry, troubu zavřete. Pečte asi 30 minut. Po vyjmutí z trouby vyndejte z formy a nechte vychladnout na mřížce.

Krémová polévka z topinamburů

Topinambury znám z dětství, byly a jsou to moje oblíbené květiny, vždycky jsem měla ráda, jak rostou a září o sto šest tam, kde nic jiného nekvete. V příkopech a u plotů starých stavení. Tehdy a ještě hodně dlouho po tom jsem ovšem vůbec netušila, že je to i jedlá záležitost a netušila, jak se jmenují. Až teď, ne tak dávno jsem zjistila, co to je topinambur, a že ho vlastně znám. Loňské  jaro, při mé zahradnické expanzi, jsem si po internetu objednala pytel hlíz. Doslova pytel, bylo toho 5 kilo :-), nejsem troškař, když už, tak už. Podělila jsem se s přáteli. Až po té ovšem jsem narazila v diskuzích na příspěvky, kde lidé s hrůzou sdělovali své zkušenosti s invazivitou topinamburů. Na Slovensku je dokonce zakázáno je pěstovat. Tak jsem po zralé úvaze zasadila hlízy na místo, kde opravdu invaze nehrozí. A vyrostly, dokonce i kvetly. Topinambur je víceletá bylina s přezimujícími hlízami, které můžeme sklízet i v zimě. Vykopané hlízy moc dlouho nevydrží, scvrknou se a začínají se brzy kazit. Je lepší si vykopávat postupně. Mnohem více informací najdete na internetu. Já jsem jen zkusmo vykopala asi polovinu hlíz zpod jedné rostliny, měla jsem menší misku. Vařila jsem pro dva, tak jsem se rozhodla vyzkoušet krémovou polévku. Moc nám chutnala, určitě ji zařadím do repertoáru.

Potřebujete:

• topinambury, pro 2 stačí malá miska hlíz
• 3 malé brambory
• 1 menší cibule
• 1 stroužek česneku
• olej nebo ghí pod cibulku
• sůl, pepř
• 4 PL šlehačky
• 1 ČL vinného bílého octa

Topinambury pořádně omyjte a očistěte kartáčkem. Nakrájejte je na kostičky až později, těsně před vařením, protože hnědnou. Pokud budete krájet dříve, dejte je do okyselené vody. Brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky.

Cibulku a česnek nakrájejte, nechte zesklovatět na lžíci ghí nebo rostlinného oleje. Přihoďte nakrájené topinambury a brambory, opečte. Nechte trochu přismahnout, místy mohou být dozlatova. 

Zalijte vodou nebo vývarem tak, aby byly kousky sotva ponořené, nedávejte vody moc. Osolte, opepřete, vařte do měkka. 

Pak vypněte, chvíli nechte odpočinout, ať není polévka úplně vařící a rozmixujte, jak jste zvyklí, buď tyčovým mixérem, nebo v robotu. Pokud bude moc hustá, přidejte trochu vody.

Dejte zpátky do hrnce, prohřejte. Přidejte šlehačku a ochuťte vinným octem. Podle chuti případně můžete dosolit.

Králík Braillon

Kdysi dávno :-) se u nás doma objevila malá kuchařka pohlednicového typu s francouzskými domácími recepty od paní Vlasty Lavalové, která ve své krátké předmluvě (tu jsem si přečetla až teď) píše, že se po válce vdala do Gaskoňska a začala se seznamovat s francouzskou kuchyní. 

Moje mamka je výborná kuchařka a nikdy se nebála zkoušet nové věci a tenkrát tu opravdu nebylo snadné přijít k nějaké inspiraci. Tato kuchařka do naší rodiny "zapadla" a pár receptů jsme si doma oblíbili, 2 se staly stálou součástí našeho jídelníčku. Jedním je vynikající savojská mrkvovo – bramborová polévka, kterou tu určitě taky někdy představím a druhým jídlem je právě králík v hořčici, pečený na bílém víně – králík Braillon. Recept jsem si proti původnímu jen mírně upravila, přidala jsem k ingrediencím tymián a anglickou slaninu (už tedy nebude jen francouzský :-) a taky jsem upravila teplotu a dobu pečení. Příprava je na to, jak luxusní lahůdka to bude, velmi snadný.

Potřebujete:

•  králíka - naporcujte si jej, protože se porce budou předem opékat, je to praktičtější a lépe se jednotlivé kusy osmahnou
•  Dijonskou hořčici
•  sůl, pepř, tymián
•  100 g anglické slaniny na plátky a ty nakrájejte na kousky
•  250 – 300 ml suchého bílého vína
•  200 ml šlehačky

Troubu rozehřejte na 150 °C.

Naporcovaného králíka osolte, opepřete a potřete hořčicí. 

Jednotlivé porce v pekáči (nejlépe těžkém litinovém) nebo na pánvi postupně opečte na rostlinném oleji dozlatova.  Pak ve výpeku osmahněte slaninu.

Bude to už dole připečené, jak bylo maso obalené v hořčici, ale nebojte se, dejte oheň tak, abyste si výpek nespálili do černa. Až ho zalijete vínem a budete péct v troubě, udělá vám chuť i barvu omáčky. K opečené slanině dejte zpět do pekáče maso a zalijte vínem, posypte asi lžičkou sušeného tymiánu, přiklopte poklicí a dejte do trouby. Pečte 2 hodiny. Maso bude zezlátlé i pod poklicí. Můžete pak ještě nechat 15 minut při 180 °C, ale opatrně, záleží na tom, kolik máte omáčky, aby se vám všechna neodpařila a taky se králičí maso rádo vysouší.

Jednotlivé porce vyndejte z pekáče a omáčku dejte vařit. V kelímku šlehačky rozmíchejte 2 ČL hladké mouky, přidejte k omáčce a míchejte. Provařte asi 5 – 10 minut na středním plameni. Dochuťte, pokud je třeba. 

Dejte zpět prohřát maso a můžete podávat. U nás se jí s bramborovou kaší, doma jsme dělávali brambory, ale mohou být i těstoviny. Ani s rýží by jídlo nebylo špatné, sice ne po francouzsku, ale dneska už se to tak přísně nemusí :-).

Sushi z domácí kuchyně

Sushi buď milujete, nebo ne a něco jako - já nevím – tu moc nefunguje. 

Začala jsem sushi dělat doma před mnoha lety v době, kdy tu jednak restaurace nebyly (Prahu nepočítám a my venkované chceme jíst také) a když už, tak byly pro nás mladé moc drahé. 

Měli jsme tenkrát párkrát sushi v zahraničí. Třeba v Amsterdamu se dalo koupit za s jiným občerstvením srovnatelné peníze přímo ve stáncích bufetového typu na ulici. 

Moc nám chutnalo a tak jsem tenkrát hledala a sháněla recepty kde se dalo. Ingredience jsme si vozili z Německa, protože tam byly mnohem levnější než u nás. 

Během let se sushi stalo občasnou a velmi oblíbenou součástí našeho jídelníčku. 

Nepoužívala jsem doma běžně čerstvé ryby. Do rolek (ty nejčastěji děláme) dávám uzeného lososa, krabí :-) tyčky (kraba sice neviděly, ale jsou fajn) nebo dobré konzervované sardinky, vařené krevety. Už jsme ale vyzkoušeli i čerstvého tuňáka zakoupeného v Makru i čerstvého lososa. Důležité je kupovat tyto ryby v opravdu osvědčeném obchodě.

Vždycky používám avokádo, majonézu, mrkev, houby shiitake. Okurku nedávám, manžel ji nejí. 

Wasabi, sójovou omáčku a japonský zázvor máme vždy. 

Mám i knížku, takže občas zkusím udělat omeletu, nebo dám salát, či ředkev. Pokud koupíte velkou dlouhou bílou ředkev, tak se z ní dají nudličky dobře nastrouhat škrabkou na nudličky z citrusové kůry (znáte to, taková ta škrabka s očky na konci), pak jsou skoro stejné jako ředkev, jakou dostanete v sushi restauraci. Zkrátka když se naskytne nějaká možnost běžně připravované sushi obměnit, udělám to.

Doma si můžete připravit opravdu dobré základní rolky, na kterých si pochutnáte a nemusíte se za nic stydět. A na lepší, fajnový kousky si čas od času někam zajděte. Ale myslím, že zrovna u sushi se vyplatí jít raději méně často, dá se říct i vzácně, ale vybrat si opravdu dobrou restauraci, kde to umí na jedničku. Ať si pak za nemalé peníze neříkáte, že je to skoro stejné jako doma.

Podotýkám, že nejsme žádní sushi znalci ani snobi. Ale poznáme, když nám chutná. Navíc kromě umění toho, kdo vám sushi chystá, jsou naprosto zásadní i ingredience té nejlepší kvality. Ty si domů tak snadno nekoupíte ani neseženete. Navíc profi příprava sushi je opravdu rituál a od toho je zkušený a vyškolený sushi master.

Čím je dobré začít.

Asi hodinu před začátkem prací si namočte 2 - 3 sušené houby shiitake do vody. (pokud připravuji pro 2 tj. z 1 hrnku suché rýže.

Pak než začnete pracovat s rýží, tak si na tenké hranolky nakrájejte jednu mrkev a povařte ji v lehce okyselené a osolené vodě, jen pár minut do poloměkka.

Zkoušejte to, nesmíte ji úplně uvařit, jen tak lehce, aby nebyla tvrdá. Pak mrkev z vařící vody vyjměte a na chvíli dejte povařit měkké, namočené hlavičky hub, tak na 3 – 5 minut. Hlavičky pak nakrájejte na plátky.

A teď rýže. 

Zejména je důležité koupit si dobrou sushi rýži. 

Já jsem se po letech napálila a koupila jsem v potravinách na poslední chvíli rýži od naší firmy, neb jsem si nebyla jistá, jestli ji doma mám. Protože po mě chtěl připravit rýži i syn, že si pak bude dělat svoje sushi, tak jsem dala vařit celých 400 g, co bylo v krabičce (jinak, pokud připravuji pro dva, stačí nám hrnek suché rýže). A celé jsem to taky vyhodila. Rýže se rozpatlala a uvnitř zůstala tvrdá, nedalo se s tím vůbec nic dělat. Naštěstí jsem doma objevila ještě sushi rýži z japonské nebo korejské prodejny, tak jsem se dala do nové přípravy. Byla jsem tak vyvedená z míry po mém předchozím neúspěchu, že jsem pak pečlivě postupovala podle návodu na balení. To vám také doporučuji. 

V každém případě ji musíte řádně několikrát propláchnout. Tedy ne řádně drtit, jen jemně míchat, abyste nepoškodili zrnka. Řádně v tom smyslu, že výsledná voda by měla být skoro čirá. Ono to úplně nebude, to byste skončili už u proplachování, ale aspoň se tomu přibližte. Říká se, že byste měli propláchnout asi 7 krát. Rozdíl u mé vyhozené rýže byl ten, že už při opatrném proplachování se drobila, kdežto korejská rýže měla krásná pevná zrna, nic se s nimi nestalo.

Pak jsou 2 možnosti.

Buď po propláchnutí můžete rýži na 1 hodinu namočit do vody, zrníčka nasají vodu a zbělají. 
Do hrnce pak dejte na 1 hrnek suché rýže (měřeno před oplachováním) 1 až 1 a 1/4 hrnku vody.

Druhá možnost je, že nemáte čas předem namáčet (jako obvykle já). Pak dejte na 1 hrnek suché rýže 1 ½ hrnku vody.

Vaří se tak, že prudce přivedete k varu a pak stáhnete a necháte velmi mírně vařit 10 – 20 minut. Namočená rýže bude dříve.

Zatímco se vám bude vařit rýže, připravte si nálev, kterým ji pak pokapete a tím ochutíte. Můžete na ochucení použít hotový sushi ocet, množství podle návodu. Prý na kilo rýže má být asi 1 dl octa, osobně jsem jej ale nezkoušela. Vyrábím nálev s použitím rýžového octa.

Nálev na 1 hrnek suché rýže:

•  4 PL rýžového octa
•  2 PL cukru
•  1 ČL soli

Vše smíchejte a zahřejte, aby se sůl a cukr rozpustily.

Po uvaření rýži vyndejte do široké mísy (rýži, co se vám chytla ke dnu, nedávejte), já používám nerezový tác. Vezměte 2 vidličky a rýži jimi chvíli opatrně prohazujte. Pak vezměte nálev, pokapejte jím rovnoměrně rýži a zase prohazujte. 

Nechte rýži chvíli odpočívat, pokud máte doma kočku, nezapomeňte přikrýt :-).

Připravte si další ingredience. 

Na plátky nakrájejte avokádo a zakapejte citrónovou šťávou, aby vám nezhnědlo. 

Připravte si lososa. Pokud máte jistotu, že kupujete kvalitní rybu, dejte si klidně čerstvou (nebojte se zkusit i tuňáka). Stačí, když si koupíte ryby po 100 g, budete - li dělat různé druhy rolek. V domácím sushi vám ale i uzený losos bude chutnat (100 g balení).

Vybalte si krabí tyčky z obalu. Na 1 rolku je potřeba 2,5 tyčky. 

Pokud budete dávat okurku, tak ji taky nakrájejte na tenké hranolky.

Majonéza by měla být japonská. Tu ale nemám, používám majonézu francouzskou, pokud ji mám. Nebo si můžete majonézu po japonsku ochutit, recept jsem našla kdysi na internetu a až po letech jej adaptovaný zkusila a osvědčil se.

Japonská majonéza:

•  3 PL normální majonézy
•  špetka pepře
•  1/2 - 1 ČL světlé miso pasty (koupíte běžně v prodejnách zdravé výživy)
•  špetka strouhané kůry z bio citrónu nebo limetky

Připravte si řasu nori.

Vezměte si k ruce mističku s vodou, rýže lepí, tak je to dobrý pomocník.

A pak už jen bambusovou podložku. Já si na ni dávám potravinovou folii. Je to jen praktický zvyk, asi to není nutné.

Na podložku dejte řasu hladkou stranou dolů. Na řasu dejte v tenké vrstvě rýži a na vzdálenější straně si nechte asi 2 cm volné, ty vám pak poslouží jako lepení.

Na bližší stranu dejte náplň, pak pomocí podložky zatočte a lehce přitlačte. 

Namočte volný konec řasy vodou a zatočte úplně, dejte bokem na prkénko. 

Pak ostrým nožem nakrájejte rolky na asi 7 – 8 kousků. Lepí to, tak budete nůž průběžně umývat ve vodě.

Dejte nakrájené rolky na tácek nebo na talířek. Do mističky si nalijte trochu japonské sójovky (je světlejší), kam budete namáčet. Ale opatrně, ať sójová omáčka není jediné, co cítíte. 

Wasabi si míchám z prášku (japonské a korejské speciálky nebo koutky s exotickými potravinami, e-shopy, někdy prodejny zdravé výživy), pasty v tubě mi nechutnají. O wasabi platí to samé, dejte si na sousto jen drobek. Můžete si trochu wasabi také rozmíchat v mističce se sójovkou.

Japonský nakládaný zázvor (nákup stejně jako wasabi) se pak jí mezi jednotlivými sousty jako chuťový restartér.

Pokud vám nejde sushi jíst hůlkami, není to vůbec chyba. Klidně použijte ruce, Japonci to tak taky dělají (prý, osobní zkušenost nemám :-).

Můžete si udělat i pár nigiri sushi. Udělejte v ruce malou hrudku, takový miniaturní ragbyový míč. Na něj dejte buď lososa nebo sardinku, krevetu nebo kousek omelety. Je to velmi snadné. Celou jednohubku pak snězte najednou. :-)

Pečená krůtí křídla k večeři

Někdy je třeba se věnovat v domácnosti i jiným činnostem než vaření. S tím mívám obvykle problém, protože jde o práce veskrze neoblíbené. Všechny je známe, každá má své favority na žebříčku. Nicméně se tomu nedá vyhnout. Rodina chce ale jíst, zejména když jsou zvyklí, že jídlo je, a že bývá dokonce teplé. Pro tyto případy mám v oblibě jídla typu vezmi, něčím napatlej, dej do hrnce, strč do trouby, zapni a máš 1, 5 – 4 hodiny (dle náplně hrnce) času na práci, tak sebou hoď.

Potřebujete:

•  krůtí křídla
•  sůl, pepř
•  uzenou papriku
•  oregano
•  plátky anglické slaniny

Rozpalte troubu na 180 °C.

Křídla osolte, opepřete, posypte vším kořením, dejte do pekáčku a poklaďte plátky anglické slaniny. Podlijte vodou, mělo by být asi 1,5 cm vody na dně.

Dejte do trouby, přikryjte pokličkou nebo alobalem a nastavte budík na hodinu. Po hodině odkryjte a pečte ještě půl hodiny.

Podávejte s rýží nebo s bramborem. Může ale být i chleba.

Variace na špaldové téma

Špaldu zkrátka miluju. Jednak mi moc chutná, má krásné jméno a jednak je to tradiční stará plodina, odolná, zdravá, nezkažená. Asi to ale nebude na věky, i špaldu budou kultivovat, vymýšlet nové odrůdy a dojde i na ni. 

Shlédla jsem video s testem bio mouk, kde v bio celozrnných moukách byly mykotoxiny na horní hranici povolených limitů. To mě dostalo. Myslela jsem si, že se mouky, resp. zrna, se na mykotoxiny testují. Špaldová mouka byla čistá, špalda je zkrátka odolnější.

Tuhle baštu jsem dělala letos místo zelňačky, na kterou nějak nedošlo. 

Misku špaldy namočíte den předem do vody, tu párkrát vyměňte. Druhý den pak v nové vodě uvařte do měkka s trochou soli, můžete přidat bobkový list a nové koření. Je to opravdu za chvilku, za 15 - 20 minut. Jinak bez namočení předem to trvá déle, tak asi 40 – 50 minut.

Potřebujete:

•  misku vařené špaldy, množství je libovolné, variabilní, dle vašich potřeb
•  stejné množství kysaného zelí, mám plný zelák domácího zelí, tak jsem prostě nabrala, ale jinak bych to odhadla na 1 balíček zelí
•  2 stroužky česneku
•  dobrou klobásku nebo uzenou náhražku masa, jakou máte rádi, je to na vás. Já jsem měla domácí šunkovou klobásku v mrazáku, tak jsem se rozhodla ji spotřebovat. Skoro uzeniny nekupujeme, už jsem si řekla, že je úplně vyřadíme, není to zdravé, ani když jsou domácí. Ale přeci to teď nevyhodím, když je mám doma.
•  1 ČL majoránky
•  ½ ČL kmínu
•  rostlinný olej

Zelí propláchněte, nakrájejte na menší kusy, osmahněte na oleji, podlijte trochou vody (tak do 100 ml) a poduste do měkka.

Ve větším hrnci osmahněte nakrájenou klobásku, pak přidejte česnek a opékejte, zatím jsem tuk nedávala, pustila nějaký samotná klobása. Pokud byste použili třeba tofu nebo tempeh, použijte trochu oleje. Přisypte majoránku a kmín. Potom přidejte vařenou špaldu, asi lžíci oleje a opékejte. Nakonec vmíchejte uvaření zelí, Dosolte, pokud je třeba.

Je to vážně dobrota, musela jsem se krotit. Je to podobné jako s haluškami, tam taky nevím, kdy přestat. :-)

Čočka se zeleninou a bylinkami

Na Nový rok se čočka prostě vaří. Prý aby byly v příštím roce peníze. Tak jistě, asociace se zlaťáky tu může být. Ale já si myslím, že to je i proto, že po svátečních dnech plných jídla prostě lidé potřebovali nohama zpátky na zem a začít zase pojídat to, na co byli zvyklí v běžném životě. Že čočka připomíná peníze je jen o důvod víc, proč se k ní přiklonit.

Čočku mám osobně moc ráda, naši kluci ji zrovna nemusí, ale s tím už nebojuji. Dneska jsem se rozhodla pro čočku víceméně po italsku. Je to výborná obměna, pochutnáte si. Vařila jsem tentokrát ze zelené čočky, kterou jsem předem namočila v noci a ráno připravovala. Čočku namáčet ani nemusíte, ale když to uděláte aspoň půl hodiny předem, budete mít snazší vaření. Pokud máte namočeno přes noc, je doba vaření zhruba 20 – 30 minut. Nesolíme při vaření, ale až po změknutí čočky.

Potřebujete:

•  1 balíček čočky dle vašeho výběru, ale musí jít o neloupanou čočku a jinou než červenou (300 – 500 g)
•  2 mrkve
•  1 petržel nebo pastiňák
•  1 červená cibule
•  4 stroužky česneku
•  1 červená čili paprička, ale není povinná, je tam spíš kvůli barvě, můžete nadrobno nakrájet i červenou kapii
•  nesolený vývar nebo voda na zalití čočky při vaření
•  1 sklenka domácí omáčky na těstoviny (připravila jsem si v létě) nebo domácího kečupu. Pokud nemáte, nic se neděje, dejte 1 konzervu sekaných rajčat a 3 PL rajského protlaku.
•  4 – 5 větviček čerstvého tymiánu nebo 1 ČL sušeného
•  3 malé bobkové listy
•  2 špetky římského kmínu
•  sůl
•  klobása nebo pečené maso nebo opečené uzené tofu či tempeh (my jsme měli smetanovou domácí klobásu lehce opečenou)

Namočte čočku na dobu, kterou máte k dispozici, pak vodu slijte, čočku propláchněte.

Veškerou zeleninu nakrájejte na kostičky, dejte na oleji nebo na sádle opékat dozlatova, pomalu ať se pěkně provoní a zkaramelizuje.

Pak přidejte namočenou čočku. 

Krátce osmahněte a zalijte vodou nebo vývarem zhruba do třetiny výšky obsahu hrnce. Přidejte rajskou omáčku nebo rajčata s protlakem. Pokud nemáte předem namočenou čočku, budete v průběhu vaření přilívat vodu podle toho, jak bude třeba, dokud čočka nezměkne. Přidejte bylinky, přiklopte poklicí a na mírném ohni vařte. Asi za 15 – 20 minut zkuste čočku a zkontrolujte, jestli se vám nevyvařila a nevsákla všechna voda.

Když je čočka měkká, odkryjte a osolte podle chuti. Budete - li podávat s klobáskou, můžete ji na chvíli dát do čočky povařit. Tekutinu v hrnci vyvařte na minimální množství. Naopak, pokud byste se rozhodli podávat čočku v této podobě jako polévku, tak přidejte vývar podle potřeby. Tady v tomto receptu není možné určit přesné množství ingrediencí, záleží na čočce a na tom, jak hodně tekutiny spotřebuje při vaření. Taky každý má jinak čočku rád. 

My ji jako kaši neděláme, ale naopak někomu může více rozvařená chutnat. Je tu velký prostor pro improvizaci a recept slouží spíše jako inspirace, pokud chcete zkusit čočku jinak než klasicky na kyselo.