úterý 14. července 2015

Soba nudle se zelím, žampiony a lososem


Celý tenhle recept vyrostl kolem nového zelí, nedokázala jsem odolat. Čerstvé zelí je lahůdka. Původně jsem zamýšlela nějaký lehký salát se zeleninou, jenže celý den pršelo a udělal se zima, že jsem musela vymyslet recept, který člověka trochu vytopí. Nakonec to nebylo až tak náročné, měla jsem v lednici žampióny, zbytek špenátu ze záhonu a hotové kousky lososa.
Potřebujete:
  •  kousek zázvoru velikosti palce
  •  3 stroužky česneku
  •  listy nového bílého zelí nakrájené na nudličky, asi ½ litrová miska
  •  podobné množství jiné zeleně, měla jsem špenát, ale v podstatě by mohla být i mrkev nekrájená loupáčkem na brambory na tenké pásky nebo jiná oblíbená zelenina, klidně i červená paprika na nudličky
  •  asi 10 malých žampiónů na plátky
  •  kousky hotové ryby nebo kuřecí maso na nudličky, stačí trochu
  •  ¼ hrnku sójové omáčky
  •  1/2 hrnku vody
  •  1 PL cukru
  •  1 PL škrobu
  •  2 PL sezamových semínek
  •  hrst nesolených buráků
  •  balení soba nudlí nebo jiných asijských nudlí, ale může být i rýže, podle chuti a toho, co máte po ruce

V hrnku smíchejte sójovou omáčku s vodou, cukrem a škrobem.
Na pánvi nasucho lehce opražte sezam, dejte do mističky, to samé udělejte s buráky.
Dejte do woku asi 3 PL rýžového nebo sezamového oleje, osmahněte na něm zlehka zázvor a česnek, pokud budete dávat kuřecí maso, opečte jej a dejte bokem v pánvi. Pokud ne, vhoďte žampióny a opékejte dozlatova, přidejte zelí a opékejte, až zavadne. Pak přihoďte špenát nebo mrkev a opékejte. Zelenina pustí šťávu. Přidejte polovinu omáčky a podle potřeby přilijte, ať směs není suchá. Pokud se vám zdá, že je příliš hustá, přilijte trochu vody. Vhoďte arašídy. Ochutnejte.
Uvařte nudle dle návodu.

Do misky dejte porci nudlí, navrch směs z pánve a roztrhejte navrch kousky ryby, můžete lehce zakápnout sójovou omáčkou nebo omáčkou z woku, posypte sezamovým semínkem.

neděle 12. července 2015

Rychlé okurkové pickles do ledničky


Misku okurek od souseda je třeba nějak zužitkovat. Jsou trochu přerostlé na klasické naše sterilované okurky. Našla jsem si recept na pickles do lednice, které jsou velmi rychlé a chutné. Upravila trochu nálev a přidala česnek a kopr. Nejsou sterilované, i když by se asi daly převařit. Ale to jsem nezkoušela, nebyl čas. Takže jen taková rychlovka.
Potřebujete:
  •  6 šálků nakrájených nakládaček
  •  2 PL mořské soli
  •  1 šálek vinného octa
  •  ½ šálku jablečného octa
  •  ¾ šálku vody
  •  1 šálek cukru
  •  ¼ šálku hnědého cukru
  •  1 PL hořčičného semínka
  •  ½ ČL kurkumy
  •  1 na kolečka nakrájená červená cibule
  •  2 stroužky česneku
  •  snítka kopru
Postup je jednoduchý, dejte pokrájené okurky do misky, prosolte, zakryjte fólií a dejte na 2 hodiny do lednice.
Mezitím ostatní ingredience kromě cibule, česneku a kopru svařte.
Okurky z lednice pořádně propláchněte, promíchejte s cibulkou, česnekem a koprem. Nacpěte do sklenic, mělo by vám to vyjít na 2 klasické okurkové sklenice. Zalijte horkým nálevem a zavřete.
Nechte vychladnout a pak dejte do lednice. Jíst se dají už druhý den, vydrží v lednici pár týdnu, někde píší 2, jinde 4. V podstatě si myslím, že by měly mít trvanlivost spíš delší. Ale buďte si jistí, že dřív zmizí. Na internetu je najdete také pod názvem bread and butter pickles v různých variantách. A název odpovídá použití. Když si natřete chleba třeba žervé a obložíte pickles, u jednoho nezůstanete. Je to fakt parádní bašta. Nebo  je můžete zamotat jako přílohu do obložené tortilly nebo sendviče.












čtvrtek 9. července 2015

Lívance raz dva

Tenhle recept na lívance používám už mnoho let a je vážně geniálně jednoduchý. Doma jsme dělávali lívance z podmáslí, které jsou s tímhle velmi podobné, ale musely se zvlášť ušlehat bílky a vmíchat do těsta. Tento recept jsou v podstatě domácí instantní lívance. Jsou lehké, nadýchané, výborné. Recept jsem obšlehla od Nigelly Lawson, ke které může mít kde kdo plno výhrad, ale já na ní nedám dopustit. Už ji sice pár let nesleduji, protože nemám vůbec čas, ale ona a Jamie Oliver mají hlavní podíl na tom, že jsem se pro vaření nadchla, nebála se ničeho a naučila se věci dělat rychle a jednoduše, aspoň tam, kde to jde. Recept je skvělý v tom, že směs mám připravenou ve větší sklenici a odeberu jen tolik dávek, kolik potřebuji. Pak zase jednoduše domíchám další a je připraveno k použití později.
Potřebujete:
  •  600 g hladké mouky
  •  3 PL prášku do pečiva (používám z vinného kamene)
  •  2 ČL jedlé sody
  •  1 ČL soli, stačí méně
  •  40 g vanilkového cukru (ten je v originálním receptu, ale já ho už dávno nedávám, dělám těsto bez cukru, sladkého na lívancích je pak i tak až dost)


Směs dobře promíchejte, pokud máte velkou sklenici, tak můžete dát přímo do ní a pak prohrkat. Nebo promíchejte v míse a dejte do sklenice nebo jiné uzavřené nádoby.

Na vlastní přípravu těsta potřebujete – pro 2 osoby:
  •  150 g této směsi (odpovídá to 1 hrnku, což zásadně zjednodušuje přípravu, jen odsypete hrnek směsi do misky)
  •  1 vejce
  •  1 hrnek (250 ml) mléka, používám však téměř výhradně podmáslí
  •  1 PL rozpuštěného másla nebo oleje

Pokud děláte pro více lidí, jednoduše uděláte více dávek najednou. Zamíchejte těsto a smažte lívance, jak jste zvyklí. Dávám je do lívanečníku po 1 polévkové lžíci. Lívanečník vždy před novou dávkou jen vytřu mašlovačkou namočenou v oleji, takže nejdou ani mastné. Teď mě napadlo, že příště použiji přepuštěné máslo ghí.

Určitě se nebojte recept vyzkoušet, je takzvaně blbovzdorný a velmi rychlý.

pondělí 6. července 2015

Fermentované ředkvičky - lahůdka, kterou musíte zkusit

Vysela jsem na své nově vytvořené zahrádce ředkvičky. Tu a tam. Protože jsem neměla k dispozici žádnou hlínu na záhony, musela jsem si první dávku koupit. Řekla jsem si, že když už do toho jdu, měla by i hlína stát za to a objednala jsem si hlínu s kompostem. Ano, je to vidět, hlína je opravdu výživná, přihnojuji zeleninu ještě kostivalovou jíchou a zakoupila jsem i organické hnojivo. V osivu byly podle obrázku bílé, podlouhlé ředkvičky, které měly vyrůst do běžné velikosti protáhlých ředkviček. Ne tak mně, mně narostla hovádka z dobře živené hlíny. Doufám, že letos vypěstuji i nějakou dýni, když mám tak výživný materiál, dostala jsem i slepičáky, které jsem použila. Moje dosavadní pokusy o vyvedení dýně nebyly moc úspěšné. Ne, že by nic nenarostlo, ale moje dýně byly velikosti větší mandarinky, v nejlepším případě pomeranče.
Ale zpátky k ředkvičkám. Když jsem ty řepy tahala, říkala jsem si, co s nimi budeme dělat, že je nemůžeme sníst. Samozřejmě jsem si netroufla vytahat všechny najednou. Tak jsem trochu zapátrala v literatuře a na internetu. Letos jsem si koupila knihu od Sandora Katze: Síla přírodní fermentace. Je to neuvěřitelné dílo, kde zjistíte, že zfermentovat, potažmo zužitkovat můžete téměř vše. Ale neměla jsem k fermentovaným ředkvičkám příliš důvěry, zejména proto, že jsem si nedovedla představit výslednou chuť. Ale mám tyhle věci obecně ráda, tak jsem si říkala, že to zkusím i s nimi. Výsledek mě uchvátil, ředkvičky ztratily svoji typickou štiplavost, jsou lahodné, jemné, prostě vynikající. Hned jsem přidělala další dávku a použila tak další obříky.

Potřebujete:
  •  čisté vyvařené sklenice od okurek s vyvařenými víčky, můžete použít jakékoli větší sklenice. Pokud snad máte fermentační nádobíčko s ventily, tak je to jistě ideální, pro vás ale tenhle recept asi bude nošení dříví do lesa :-). Sklenice vyvařuji v troubě na plechu po umytí. Dám je asi na 10 minut do trouby rozpálené na 120 – 140 stupňů. Je to rychlý a velmi elegantní způsob.
  •  ředkvičky, množství záleží na vás, pokud budete mít klasické červené, určitě budete potřebovat aspoň 2 svazky
  •  vodu, lépe převařenou či filtrovanou
  •  sůl


Ředkvičky nakrájejte na tenké plátky. Použila jsem loupáček na brambory, a kde to nešlo, dokrájela jsem ostrým nožem.
V litru vody rozpusťte 3 PL mořské soli.

Ředkvičky nacpěte do čistých sklenic, upěchujte. Zalijte vodou se solí. Nechte ředkvičky aspoň 5 cm pod okraj sklenice, voda musí být nad nimi, aby ředkvičky nebyly na vzduchu. Udělala jsem si takovou vychytávku, kterou bohužel nemám na těchto fotkách, protože mě napadla až po chvíli a už jsem si nevzpomněla na focení. Ale mám ji nafocenou u dodělávky další dávky ředkviček, tak fotky dodám. Vzala jsem 3 korkové špunty od vína, můžete je spojit gumičkou. Pak jsem si vzala čistý mikrotenový malý sáček, otočila jej naruby a špunty do něj dala a zauzlovala jsem pevně sáček. Tenhle špalík jsem pak dala navrch sklenice na ředkvičky, stlačila je dolů pod vodu a zavřela jsem víčko. Pokud je to nutné, odlijte z vrchu trochu vody, sklenice by mohly přetékat. Špunty tak drží celou dobu ředkvičky pod vodou. Víčko musíte zavřít jen velmi lehce, aby mohl unikat vzduch!!!!

Postavte sklenice na misku nebo tácek a nechte v teple fermentovat, v tomto počasí jsem měla za 4 – 5 dní hotovo. V průběhu fermentace sklenice kontrolujte, lehce s nimi zatřepejte každý den, uvidíte, jak unikají nahoru bublinky, voda se mléčně zakalí. Zkontrolujte, zda jsou ředkvičky pod vodou, případně lehce povolte víčko, ať může uniknout vzduch ven a zase přivřete. Je to jednoduché. Až bude hotovo, voda se vyčeří. Pak vyndejte špunty, zavřete a dejte do chladné místnosti, sklepa nebo do lednice. Jsou výborné jen tak na chleba s máslem, do sendviče, jako příloha k jídlu.

pátek 3. července 2015

Meruňkové knedlíky

Meruňky jsou jedinečné, námi milované ovoce. Není nad meruňkovou marmeládu, knedlíky, koláče. Nemluvím o tvrdých velkých meruňkách bez chuti, ale o těch, které se k nám do Čech vozí v z Moravy. Jejich sezóna není dlouhá, proto nemeškejte a dejte si do nosu.
Těsto používám podle tohoto receptu: tvarohové knedlíčky s jahodami

Pak už je to jednoduché. Meruňky půlím a balím po půlkách. Vaří se po vyplavání  asi 7 – 10 minut podle velikosti ovoce.
Podávejte s tvarohem, zakysankou, oslaďte moučkovým cukrem a polijte máslem.


Rychlé, snadné, vynikající jídlo.

středa 1. července 2015

Ořechovka

Tenhle ořechový likér dělám poprvé. Roky mám napsaný v sešitě recept od oderského dědy. S babičkou byli v tomto směru velmi činorodí, vyráběli doma kde co. Mimo jiné ořechovku a bezinkový likér. Pamatuji si, že mi obojí bylo výborné. Babička mi vždycky říkala, že můžu jen ochutnat, že je to jinak nebezpečné na srdce. Tak naprosto spolehlivě zabránila tomu, že bychom chodily se sestrou ucucávat. Taky děda dělával nejlepší křížaly, co jsem kdy jedla. Dělal je, co si pamatuji. Byl neuvěřitelně činorodý a koumák. Zemřel před pár lety v nedožitých 94 letech. Člověk by si řekl, že je to pěkný věk, ale kdybyste dědu znali. Že by měl odejít, mi nikdy nepřišlo na mysl, byl tak aktivní a stále v obraze, dokonce ještě jezdil autem na chatu. Měla jsem prostě vnitřně nastaveno, že děda je nesmrtelný. Není, nikdo není. I babička si zvykla, že tu není, i když si jsem jistá, že mnoho času tráví v družném hovoru s dědou.
Potřebujete:
  •  25 – 30 zelených ořechů trhaných kolem Svatojánské noci
  •  1 l vodky nebo jiného tvrdého alkoholu, měla jsem 50% vodku, na internetu jsem viděla v receptech i slivovici nebo kalvádos, ale slivovice je dar, který bych k tomuto účelu nepoužila
  •  koření – 1 rozlámaná tyčinka skořice (dala jsem cejlonskou), 2 – 3 hřebíčky, 1/2 - 1 kytička badyánu, půl vanilkového lusku, 5 kuliček nového koření
  •  200 g cukru
  •  250 ml vody

Do velké sklenice nakrájejte omyté, osušené ořechy, někdo krájí na kolečka, někdo na ¼ nebo ½. Já jsem nakrájela na půlky. Přidejte koření a zalijte alkoholem. Nechte louhovat asi 4 až 6 týdnů.
Pak zceďte. 

V kastrólku svařte vodu s cukrem a nechte vychladnout. Smíchejte s ořechovkou, plňte do sklenic. Ořechovka by měla v lahvích ještě dozrávat. To si nepamatuji, kdy jsme ochutnávali my. Podle všeho, co jsem četla tak asi kolem Vánoc bude vyzrálá. Ale někteří pili i vypili dříve, tak uvidíme.
Svoji jsem teď založila, ještě máte čas, ořechy jsou teď tak akorát, nebojte se ji zkusit.